První světová válka změnila v letech 1914-1918 charakter moderního světa. Na počátku stál sarajevský atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda…
Počáteční nadšení z trestné výpravy proti Srbsku se brzy změnilo v obavy z budoucnosti. Lokální válka se rychle rozrostla na válku evropskou a od konce léta 1914 na válku světovou. Jak bitevní vřavu a lidská strádání prožíval František Černý z jižních Čech? Přečtěte si jeho unikátní vzpomínky, které nyní vycházejí poprvé, přesně sto let po atentátu v Sarajevu.
Z doslovu v knize Moje záznamy ze světové války 1914-1918
[…]
Bezhlavá jatka vyvolávala děs a v nitru mnoha přeživších zanechávala existencionální prázdnotu. Když koncem roku 1918 válka skončila, zůstalo po ní 15 milionů padlých vojáků či civilistů, 37 milionů zmrzačených nebo zraněných. Miliony rodin oplakávaly své padlé. V mysli stovek milionů lidí přetrvávaly pocity marnosti, frustrace a hluboký posttraumatický stres.
Přirozeným důsledkem hospodářského i morálního vyčerpání bylo ekonomické, politické i sociální zhroucení dosavadního světa. Stabilní státní útvary, které stovky let úspěšně odolávaly náporům i nepokojům, přestaly v průběhu války existovat. Od základů se zcela změnil světový ekonomický systém. Zmizela rovněž leckterá společenská tabu předválečného světa.
Respektovaný ekonom Alan Greenspan ve své knize Věk turbulencí o mnoho let později napsal:
„První světová válka byla pro kultivovanost a civilizaci ničivější, než co do počtu obětí mnohem pustošivější druhá světová válka.“
Jak je to možné? Podle Greenspana „První konflikt zničil ideu“. – Až do roku 1914 se všeobecně a dlouhodobě zdálo, že svět směřuje nezvratně k vyšší úrovni kultivovanosti a civilizace. Přední český historik Robert Kvaček to v televizním dokumentu Raport o Velké válce (2013) shrnul slovy:
„První světová válka je matkou katastrof 20. století. Max Brod, německo-česko-pražský spisovatel, říká, že kdo nežil před rokem 1914, neví, co je život. Válka zničila sny o tom, že 20. století bude kulturní, humanistické, demokratické, takové pokojné, lidské a tvořivé.“
Podobně vidí události historik Eric Hobsbawm, který píše:
„Pro ty, kdo vyrůstali před rokem 1914, byl kontrast tak dramatický, že mnozí z nich […] odmítali vidět jakoukoliv kontinuitu s historií.“
Podle populárního britského historika Paula Johnsona odešel v roce 1914 ze scény „starý řád“ a byl nahrazen novým uspořádáním. Výsledek však už podle Johnsona není »řádem« v původním slova smyslu. Vše dosavadní se změnilo rokem 1914.
[…]
Knihu Moje záznamy ze světové války 1914-1918 výhodně zakoupíte přímo v e-shopu vydavatele, na webu NZB.cz.