Přepis dobového novinového článku.
Zdroj: Světová válka 1914–1915. Díl II. Nakladatelství Emil Šolc, Praha-Karlín
Národní listy, 4. 8. 1914
Nastal dějinný okamžik, kterého tolik se báli a který tolik mnozí očekávali. Naplnila se slova německého kancléře o boji mezi Germánstvem a Slovanstvem. Celá Evropa pošle všecko, co má mladého a zdravého, na pole bitev, a nastanou hrůzy, o kterých posud blouznili jen vojenští románoví fantasté.
Nikdo nemůže předvídati konce. My sice předpověděli, že ze srbského konfliktu vyvine se konflikt evropský, že z otázky vraždy, kterou každý odsuzuje, a z otázky jejího potrestání státi se může otázka evropské rovnováhy, která celý svět povolá do zbraní; nám také vytýkal se nedostatek slovanského citu, když jsme odsuzovali, aby o politice národa rozhodovali dvacetiletí hoši, a nyní dojista každý přizná, tak správně jsme předpovídali — ale dnes přestává každé prorokování.
Státy evropské klásti budou poslední účty ze své politiky — nyní mstíti se budou všecky chyby vnitřní politiky, všecko přehlížení mravních faktorů osudné zkoušky. A tolik si řekněme, že po skončení hrozné války mapu Evropy nepoznáme. Bismarck kdysi řekl, že budoucí válka musí vésti k úplnému rozdrcení nepřítele, aby víc mír neohrožoval. „Saigner á blanc“ [Musí vykrvácet jako zvíře]…
V této chvíli každý z nás myslí ovšem na budoucnost našeho národa. A snad mnohý si pomysli, jak by bývalo moudré, kdybychom své síly nebyli promrhali na vnitřní boje, a upotřebili jích na vnitřní posílení, na zdravou, pevnou organisaci všech národních sil, abychom bez bázně a strachu mohli očekávati všecky rány osudu. Marné bylo volání!
Nyní nezbývá, než mužně, bez bázně a strachu hleděli budoucnosti vstříc. Dnes, v době nejintensivnějšího národního života nerozhodují bitvy o osudu národů. O budoucnost svého národa se nebojíme. Přijde-li ostrý hněv a tlak, očistí se, doufejme, náš veřejný život a v těžkých zkouškách zbude jen, co má opravdovou mravní sílu. A ti národ náš dovedou také vyvésti z nejhorších úskalí.
Ať tedy osud v nejohromnějším zápasu, jaký viděla historie, v zápasu, v němž celý svět zápolí o budoucnost evropských dějin, o hegemonii jednoho a mír a pokoj všech, jakkoliv rozhodne, al z boje toho vzejde pro nás doba těžkých zkoušek a strádání, anebo možnost žiti plným národním životem na prospěch náš i všech druhých: budoucnost naše je v nás samých! Jestli sami sebe nezahubíme, nikdo nás nezničí!
Karel Kramář
