Pro někoho jsou prototypem vynuceného přání a pokryteckou kartičkou konzumní doby. Někdo jiný si naopak nedovede konec roku bez jejich rozesílání představit. – Novoročenky neboli novoroční péefka „pro štěstí“ (francouzsky Pour féliciter – P.F.). Už téměř dvě století jsou i součástí moderní české tradice. Pojďme si společně udělat takový malý přehled, jak tyto traktáty a posléze kartičky vznikly a co všechno je s nimi spojeno.
Veselé vánoce, šťastný nový rok a nebo Boží požehnání?
Papírová novoročenka, neboli novoroční přání (anglicky New Year card), je historicky odvozena od vánočního přání (Christmas card). To je ostatně důvod, proč se na mnoha starších verzích „péefek“ můžeme setkat se souborným přáním „Veselé Vánoce a šťastný nový rok“. V tomto duchu vydal třeba už roku 1846 litoměřický biskup Augustin Bartholomäus Hille tiskem na 28 stranách svá Arcipastýřská přánj k nowému roku wěřjcjm biskupské osady Litoměřické.
S rostoucí sekularizací se zvyklosti měnily. Téma nového roku a souvisejících radovánek začalo nabývat na popularitě a svižnější podobu dostalo i samotné popřávání. Od poloviny 19. století byly dokonce k dispozici celé knihy s připravenými gratulacemi. Stačilo se je jenom naučit jako básničku. Uběhlo dalších pár let a místo osobních přání (a naučených frází) se začalo rozmáhat rozesílání papírových kartiček.
Především na venkově se lidé ještě nějaký čas pohoršovali nad tím podivným novým zvykem, protože proč si přát štěstí, když máme usilovat o Boží požehnání… A proč posílat lístek, když si máme od srdce popřát osobně… Zato ve městech se rutinní rozesílání novoročenek přátelům už koncem 19. století považovalo za populární zvyklost.
Téma novoročenky – Od andělíčků k marketingu
Ještě v období První republiky (1918–1938) byly ke grafickému ztvárnění papírové novoročenky hojně využívány populární církevní symboly v podobě andělíčků, Ježíška, tří králů apod.
Současně se ovšem – souběžně s rozmělňováním hodnot – začaly v hojném počtu objevovat i symboly méně vznosné, odvozené od lidových rčení, pohanských pověr a dodavatelsko-odběratelských vztahů. Často třeba zvony, podkova, kominík, prasátko, jmelí a tak dále. Snadno se tak mohlo stát, že jste z jedné strany dostali »novoročenku« s andělíčky a zvony, z druhé strany kartičku s prasátkem a do toho už tehdy ryze reklamní »PF« připomínku od vašeho prodavače.
V období komunistických vlád dominovaly na péefkách obrázky a fotografie tradičně zdobeného vánočního stromku. Z andělíčků, Ježíška a tří králů se stal anachronismus. Mezi časté motivy se prosadily scenérie zasněžené zimní krajiny. Zapadaly totiž do ateistického konceptu každodenního života bez Boha, bez duchovních hodnot a bez jakékoli metafyziky.
P.F.: Myslíme to přání upřímně…
Současné moderní české péefko (papírové nebo elektronické) už příliš často neodkazuje na Vánoce, byť i takové novoročenky existují. Ještě méně dnešních péefek odkazují na nějakou náboženskou symboliku. Nejčastěji akcentují štěstí v nadcházejícím novém roce, k čemuž využívají širokou škálu nejrůznějších nespirituálních témat.
Ne náhodou je takový typ novoročního »přání« hojně rozšířen právě ve výrazně necírkevním Česku. Jinde ve světě se naopak doposud výrazněji vyskytují i vánoční přání, ať už si o jejich charakteru a původu myslíme cokoliv.
Novoročenky se samozřejmě staly i nepominutelnou součástí komerční komunikace. Jsou součástí podnikatelských vztahů i reklamní komunikace prodejců se spotřebiteli.
Hlavním účelem reklamních a firemních novoročenek je pak (přímá či nepřímá) propagace určité firmy, značky, produktu. Nezištnost jde v takovém případě většinou stranou. Existují dokonce péefka příspěvková, žádající vás – souběžně s přáním – o finanční podporu.
Novoročenka a formalismus
Když se s kartičkovými novoročenkami začínalo, příznivci zavedených domácích tradic je kritizovali pro jejich neosobnost a povrchnost. Z jejich pohledu totiž poštou doručený lístek nahradil do té doby zaběhnuté zvyklosti žehnání a oslavy Vánoc v rámci rodiny, při kterých se lidé navzájem scházeli, aby společně trávili sváteční čas.
Tito kritici proto novoročenky označovali za „omluvenky“, rozesílané na místo novoročních darů a osobních návštěv. Kolik jen nyní bylo možné rozeslat formálních přání a osobními návštěvami se už nezdržovat…
Ve městech byl velký rozmach novoročenek dáván do souvislosti s tamní anonymitou a konzumnějším způsobem života. Dobový časopis Rodinná kronika (1863), rozhodně nebyl jediný, když za rozmachem péefek viděl vliv sílící moderní konzumní civilizace orientované na spotřebu.
Podobná výtka je v souvislosti s novoročenkami slyšet vlastně dodnes: Na konci roku vyvstane formální povinnost vzpomenout si na všechny klienty či potenciálně užitečné známé a poslat jim přání všeho nejlepšího do nového roku. Někteří tak bezpochyby činí upřímně. Jiná péefka naopak už svým provedením vzbuzují podezření, z jakého důvodu je odesilatel vlastně poslal.
Zkratka PF (Pour féliciter) a ty další
Zkratka „P. F.“ je odvozena od francouzského „Pour féliciter“ (česky „pro štěstí“). Do povědomí se dostala spolu s novoročenkami hraběte Karla Chotka z Chotkova a Vojnína (1783–1868), který byl v první polovině 19. století zřejmě největším propagátorem papírových novoročenek v českém prostředí. Původně tato zkratka ale nebyla spojována výhradně s novým rokem. Objevovala se na papírových přáních a vizitkách užívaných k nejrůznějším příležitostem.
Při projevu soustrasti se naopak používala zkratka „p. c.“ (pour condoler), k rozloučení „p. p. c.“ (pour prendre congé) a k předání kontaktu třetí osobě „p. p.“ (pour présenter). Pokusy nahradit je německými nebo českými zkratkami („p. š.“ – Přeji štěstí) se u nás neprosadily.
Někdy je za nejstarší známou tuzemskou novoročenku vydávána mince, vyražená v pražské mincovně za vlády císaře Rudolfa II. Na minci je vyražen německý text „ZVM NEVEN IAHR 1606“ (česky „K NOVÉMU ROKU 1606“).
Tato kovová novoročenka má však s »hodnotou« moderních papírových novoročenek společného jen velice málo, a to právě proto, že obdarovaný byl v případě kovové mince obdarován něčím skutečně cenným. To se totiž o většině papírových a elektronických novoročenek říci nedá.
Než letos s přelomem roku všechna doručená péefka zlikvidujete, schválně si je ještě jednou projděte: Některé zřejmě budou pouhou reklamou. Jiné možná „omluvenkou“ za absenci intenzivnější komunikace. Možná mezi nimi ale přeci jen najdete nějakou novoročenku, ze které bude sálat upřímný osobní zájem. S takovým odesilatelem pak rozhodně stojí za to komunikovat i během celého následujícího roku a nezůstávat jen u banálních kartiček.