Peroutka nebyl ani v nejmenším kolaborant, jak se nyní někteří snaží naznačovat. Přesto se jaksi nabízí otázka či výtka: Přesto všechno – už jen ten název: Hitler po lidské stránce… Jak tomu správně rozumět? Generacím, které pro hrůzy holocaustu prakticky přestaly používat jméno Adolf, musí takový název znít přinejmenším nepatřičně. Se znalostí nacistických brutalit se bezděky dere na mysl jakkoli iracionální otázka: Copak Hitler měl nějakou »lidskou« stránku?
» Začátek článku Peroutka kontra Hitler gentleman
Fiktivní vzpomínky
Poznámka na okraj: Moc bychom se nedivili, kdyby se výsledkem hledaného hypotetického článku Hitler je gentleman případně Hitler je přeci gentleman stal nakonec tento článek z roku 1938 – Hitler po lidské stránce (viz předešlou část textu). Lidská paměť bývá totiž (zvlášť s ohledem na citáty typu „dodnes si ten výrok přesně pamatuji“) dokonale selektivní.
Naše dnešní vzpomínky mnohdy nebývají tím, co se opravdu stalo, ale pouhou kombinací skutečnosti, přání a fantazie. Jak ukázaly různé experimenty, mozek prakticky neustále zaplňuje mezery ve vzpomínkách jinými daty, takže cokoli drobného zapomeneme (pokud vůbec byla na počátku správná interpretace), to náš mozek nahradí jiným obrazem. Hezkou přednášku měl k této problematice před časem na TEDu soudní psycholog Scott Fraser: Proč očití svědkové chybují.
Komunisté proti Peroutkovi
Existence článku Hitler je gentleman se zdá být nejistá také proto, že text s takto šťavnatým názvem by proti Peroutkovi jistě použili i komunisté, kteří v určité době jeho kritice věnovali mnoho prostoru. – V roce 1947 vydal Gustav Bareš svůj Rozhovor s Ferdinandem Peroutkou o svobodě a demokracii, což byl přes zdánlivě slibný název účelový nactiutrhačský spisek s množstvím starších citací, zdánlivě Peroutku usvědčujících z oportunismu.
Peroutkova kritika je i součástí mnoha stránek Spisů Klementa Gottwalda. Po emigraci a činnosti Ferdinanda Peroutky pro Rádio Svobodná Evropa kritika ze strany komunistických médií samozřejmě ještě zesílila. Na zásah dobové cenzury se jeho postava nesměla objevit ani v životopisném filmu Člověk proti zkáze (1989), pojednávajícím o Karlu Čapkovi.
Nicméně, přes všemožné Peroutkovy »citace« a reprodukce prvorepublikových periodik otiskovaných během let 1945–1989, článek Hitler je gentleman není v žádné z dohledaných publikací přetištěn nebo zmíněn odkazem. Což by asi byl, kdyby býval byl.
Nikoho asi nepřekvapí, že právě článek Hitler po lidské stránce na Peroutku vytáhli komunističtí ideologové z Rudého práva, když chtěli v roce 1951 lidovým masám názorně ukázat zkaženost buržoazního novináře. Stačilo by jen zamávat názvem článku, ale nebylo problémem z něj i přímo odcitovat. Vždyť Přítomnost v roce 1938 otiskla ukázku dokonale čisté propagandy, a kdo mohl v roce 1951 vědět, že z čistě studijních důvodů? – Redaktor Rudého práva se na závěr správně vytažených »citátů« naopak kapciózně zeptat:
„Kolik otrlosti bylo třeba k otisknutí tohoto článku v česky psaném listě v červenci 1938! Co vedlo Stránské a Peroutky k uveřejnění této nestoudnosti? Proč potřebovali ukazovat Hitlera »po lidské stránce«?“
V Rudém právu si tedy roku 1951 odpověděli po svém. Po pravdě řečeno, v tomto případě byla pro ně manipulace s fakty neobyčejně snadná.
Zdroj: komunistický časopis Tvorba
» Peroutka kontra Hitler gentleman – Ať promluví obviněný
» Peroutka kontra Hitler gentleman (2): G. Ward Price (Daily Mail): „Hitler má i ‚lidské stránky‘“
» Peroutka kontra Hitler gentleman (3): Obvinění z nedostatečné pevnosti vůči nacismu
Text byl zpracován v rámci výzkumného projektu ResearchWritercz. Podrobnější informace, zdroje a doplňující materiály poskytujeme na vyžádání, většinou jako součást placeného balíčku nebo reciproční služby.