Pan mluvčí jistého českého soudu okomentoval fotografii Romů koupajících se veřejné kašně poznámkou: „Cikórky, samý cikórky“. Učinil tak příspěvkem do facebookové diskuze.
Propukla mediální aféra, na kterou pan mluvčí reagoval smazáním inkriminovaného příspěvku a obhajobou:
„Je to slangový výraz odvozený ze slova cikán, který je ve Slovníku spisovného jazyka českého. Jedná se o výraz, který nikoho neuráží. Mám řadu přátel mezi – když to tak řeknu –, Cikány, protože oni, když jim řeknu Rom, tak se urazí, takže ‚cikórky‘ neberou nijak osobně.“
Chybu udělá každý. Když ale někdo místo omluvy začne vzniklý problém spíše »vysvětlovat« a hájit svou neposkvrněnost, často jen přibývá výmluv a polopravd. – To se samozřejmě netýká jen nějakého úředníka. To je záležitost nás všech.
Slovník spisovného jazyka českého versus termín „cikorka“
Podívali jsme se do inkriminovaného Slovníku spisovného jazyka českého. Toho názvu existuje v češtině jen jedno dílo: Monumentální výkladový slovník českého jazyka, zpracovaný kolektivem Akademie věd pod vedením českého jazykovědce, akademika Bohuslava Havránka (1893–1978).
Dílo známé též pod zkratkou SSJČ se doposud dočkalo dvou, respektive tří tištěných vydání (sešitově 1958–1966, knižně 1960–1971, 1989). Dílo je rovněž největším kodifikačním slovníkem, co se češtinářských lexikonů týče.
Od roku 2011 je Slovník spisovného jazyka českého dostupný i elektronicky, takže do příslušného formuláře stačí zadat heslo „cikorka“, načež se objeví obsah hesla:
„cikorka (ob. cigorka), -y ž. (2. mn. -rek) (z něm. driv. lat.) přísada do kávy (dř. též náhražka kávy) ze sušeného kořene čekanky obecné: kolínská c.; továrna na c-u; fíková c.; uvařit kávu ze špatné c-y; cikorkový příd.: c. odvar; c-á káva; přen. přeslazený c. kolorit nevkusně sytých barev, líbivý, kýčovitý“
Slovo „cikórka“ nezná Slovník spisovného jazyka českého vůbec, variantu „cikorka“ uvádí pouze ve smyslu přísady/náhražky do kávy [čekanka (cichorium)] a související.
O romském etniku ani čárka. Není tudíž pravdivé, že by Slovník spisovného jazyka českého legalizoval slovo „cikórka“ jako něco běžného, natožpak vhodného k označení určitého etnika.
Mlíka, másla, bílci, bledule, běloby vybledlý, albíni vyšisovaný
Jak je to s údajnou »počestností« slova „cikórka“, užitého k označení určitého etnika, to uvádí na pravou míru například obsáhlý Slovník nespisovné češtiny (2. rozš. vydání. Maxdorf, 2006).
Podle jeho autorů je pojem „cikorky“ nebo též „cigorky“ xenofobním označením pro Romy. Je odvozeno od slova „cikáni“, předpokládejme od tvarů „cigo[ši]“ nebo „ciko[uši]“ a následně slangově přikloněno k názvu výše uvedeného čekankového nápoje.
Takže ani omylem nic neutrálního, natož pak přátelského… Ledaže bychom bílým lidem začali na společenské úrovni říkat třeba mlíka, másla, bílci, bledule, běloby, vybledlý, vyšisovaný, albíni či nějak jinak podobně.