Lidovky píší, že policisté bez uniformy mohou mít nyní nově viditelné tetování. Bývaly však doby, kdy tetování kérkou bylo v tuzemsku výhradní doménou námořníků a kriminálníků, ve vzdálených krajinách bylo v exotických cestopisech nejčastěji poukazováno na tetování polynéských, respektive novozélandských Maorů.
Posel z východních Čech roku, vydávaný v Chrudimi Josefem Benoni, roku 1877 píše:
Tétovaný branec.
K odvodu v Chrudimi dostavil se dne 30. dubna b. r. branec, který k úžasu všech přítomných byl na prsou i rukou tetovaný. Mělť na prsou vypálené dosti ozdobně dva přes sebe položené klíče, pak srdce, své jmeno a rok svého narození. Jméno jeho bylo Eduard Fanta, a nebyl nikoli z Austrálie, nýbrž z Roubovic u Chrasti. Tázán jsa, kdo
mu to vše vypálil, pravil, že on sám, a proč si vypálil klíče? Ne proto, žeby byl papeženec [římskokatolík], ale proto prý, že je – zámečník. Komise neodvedla divocha českého.
Prostě si s ním tehdy nehodlali dělat ostudu…