Komunistická Státní bezpečnost (StB) se v období normalizace snažila shromažďovat informace o životě Ivany Trump v USA. Náhodou tak narazila i na zprávy o politických ambicích, které měl její tehdejší manžel Donald Trump. – Včetně jeho záměru stát se v roce 1996 (nebo i později) prezidentem USA. – Následující článek má čistě historický a rešeršní charakter.
Materiál pro tento článek jsme začali připravovat koncem jara 2016. Z různých indicií jsme tehdy usoudili, že 45. prezidentem USA nebude – navzdory většinovým mediálním predikcím – Hillary Clintonová, ale Donald Trump. Kolegové se nám tehdy většinou podivovali, pokud se nám tedy přímo nesmáli do očí. Zastavit jsme se nedali. Finální zprávu, která shrnovala klíčové informace jak ze spisů StB, tak i z dalších relevantních zdrojů, jsme stihli zpracovat během října 2016. Pak už jsme jenom čekali.
Jakmile bylo v noci z 8. na 9. listopadu 2016 ohlášeno Trumpovo vítězství, zprávu jsme okamžitě publikovali. Ráno, 9. listopadu 2016, jsme tak získali globální prvenství. Teprve v následujících týdnech výsledky našeho výzkumu postupně odkoupila či jinak převzala zahraniční i tuzemská média.
Zprávy ze Zlína
První manželkou Donalda Trumpa byla česká rodačka Ivana, rozená Zelníčková. A právě přes několik osob z okolí jejího otce – Miloše Zelníčka – se komunistická StB před rokem 1989 snažila získávat informace, související s Ivaniným životem v USA, tak i zprávy o jejím manželovi.
Státní bezpečnost si na Ivanu Trumpovou založila samostatný sledovací svazek IVANA dne 6. dubna 1978. O rok později si svazek převzala I. správa SNB – Hlavní správa rozvědky SNB. Zda tento svazek dnes někde existuje, se oficiálně neví. Rozhodně ale není nikde k dispozici k veřejnému nahlédnutí. Se stejným výsledkem jsme se museli smířit i při hledání podsvazku 11239/354. Torza některých zpráv týkajících se Ivany a Donalda Trumpových se nám však nakonec přeci jen podařilo dohledat v objektových svazcích CESTY, AMERIKA, KAPITÁL a několika dalších.
Na úvod ale několik obecných údajů. Ivana Zelníčková se narodila 20. února 1949 v tehdejším Gottwaldově (předtím i dnes Zlín). Sportovně nadaná dívka se aktivně věnovala sportu (závodnímu lyžování v TJ Gottwaldov), a tělesnou výchovu posléze vystudovala i na Karlově univerzitě. Ještě v Československu se začala profilovat i jako manekýna.
V listopadu roku 1971 uzavřela pragmatický sňatek s rakouským lyžařem Alfredem Winklemeierem. Díky tomu totiž na jaře roku 1972 získala vystěhovalecký pas a mohla legálně vycestovat do Rakouska „za účelem soužití s manželem“. Manželství s Winklemeierem vydrželo dva roky. Ivana pak zamířila do Kanady, za kamarádem z dětství, Jiřím Syrovátkou. Brzy ale přesídlila do New Yorku, kde se úplně náhodou v jedné restauraci seznámila s Donaldem Trumpem. On sám to později popisoval, jako ‚touhu na první pohled‘. Vzali se v roce 1977.
Návštěvy u rodičů
Ivanu velmi mrzelo, že jí úřady nedovolily, aby si vedle amerického občanství mohla ponechat i občanství československé. I po odchodu za oceán měla totiž stále eminentní zájem udržovat kontakt se svými rodiči a navštěvovat je.
V osmdesátých letech k rodičům létala opakovaně. Ivanin a Donaldův nestarší syn Donald junior, který má jako jediný z jejich třech dětí bilingvní výchovu. Počínaje rokem 1980, trávil jako kluk u prarodičů ve Zlíně každoročně několik týdnů o prázdninách. Díky tomu se dodnes obstojně domluví česky.
Státní bezpečnost se tyto návštěvy snažila monitorovat už proto, že se jednalo o bývalou čs. státní příslušnici, žijící v kapitalistické cizině. Tím víc o ni samozřejmě kontrarozvědka projevila zájem, když začalo být jasné, že nejde o standardní naturalizovanou Američanku. Poznatky, které pracovníci StB získávali, byly prostě jak z jiného světa:
„[…] v současné době je na dovolené na Havaji […] již nedělá manekýnku, ale pomáhá svému manželovi v podnikání – navrhuje vybavení interiérů ve stavbách, které [jeho] firma financuje. Pro svého syna [Donalda juniora] má dvě vychovatelky – jedna je Američanka, jedna pak ze Švýcarska,“ uvádí se například ve zprávě gottwaldovské StB z března 1980.
Pravidelnější návštěvy rodné země začaly v závěru sedmdesátých let. Když Ivana Trump přijela po několikaleté pauze, sítě důvěrníků komunistické StB, tvořené mnoha místními donašeči, to zaznamenaly. Víme proto, že vedle pobytu u rodičů stihla také obvolat své staré známé a uspořádat pro ně „party“ (takto v uvozovkách událost trochu bezradně označují dobové dokumenty StB) v pražském hotelu Intercontinental. Pro kamarádky z lyžařského oddílu tělovýchovné jednoty Gottwaldov uspořádala večírek na chatě svého otce na Portáši.
Nijak se netajila možnostmi a postavením, které si v USA vydobyla. Rychle proto začala být místními kamarádkami žádána o zaslání ‚třeba nějakých starších amerických modelů‘. V prostředí šedivé socialistické konfekce se s nimi totiž ještě dal udělat velký úspěch…
Dogmatičtí strážci socialismu by asi skřípali zuby, kdyby měli hodnotit, s kým vším zde tato neoficiální vyslankyně kapitalistického luxusu udržuje kontakty. Zpravodajci StB však k takovým informacím většinou přistupovali věcně:
„[…] plánuje v době svého pobytu v Praze navštívit manžele ŠTAIDLOVY [sic] v Jevanech u Prahy, se kterým se velmi dobře zná, dále že navštíví Felixe SLOVÁČKA – zná se velmi dobře s jeho manželkou […] Slováček posílá jmenované [Ivaně TRUMPové] do USA gramofonové desky. Rovněž plánovala návštěvu u režiséra POLÁKA a jistého Jiřího JANOUŠKA (má za manželku dceru Štrougala, byl asi měsíc v New Yorku) […],“ uvádí se v záznamu jedné agenturní zprávy z přelomu roku 1979–1980.
StB se ptá: Kdo je Donald TRUMP?
Z pohledu socialistické ekonomiky byl svým způsobem bohatý každý Američan střední třídy. Mohl si dovolit to, na co našinec většinou neměl. Pracovníci StB ale věděli, že jimi sledovaná osoba je z ještě jiné, mnohem vyšší kategorie:
„Jmenovaná [Ivana TRUMPová má] velmi dobré postavení a neomezené finanční možnosti […] Manžel jmenované je vlastníkem firmy, která financuje výstavbu hotelů, nemocnic a jiných objektů přímo v New Yorku a dalších státech USA, podle zprávy [důvěrníka] byl její manžel zapojen do předvolební kampaně nynějšího prezidenta USA [Jimmyho] Cartera.“
Protože Ivana Trumpová jezdila v osmdesátých letech do Československa opakovaně, snažilo se zlínské oddělení StB skrze své důvěrníky z okolí manželů Zelníčkových nenápadně získávat jakékoli další informace. Pracovníci kontrarozvědky předpokládali, že když se jedná o manželku „významného USA průmyslníka, politického a veřejného činitele D. TRUMPA,“ mohou být shromažďované informace někdy v budoucnosti využitelné.
Širší československá civilní veřejnost přitom tehdy o nějakém TRUMPOVI většinou neměla ani ponětí. Zprávy o muži toho jména se v tuzemském tisku koncem osmdesátých let objevovaly zcela výjimečně a v čistě okrajových souvislostech. Tím spíš mohla být pak pro čtenáře překvapující zpráva z prosince 1988, podle které se chtěl s Donaldem Trumpem už tehdy sejít při své návštěvě USA i nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov.
Donald Trump a původní plán kandidatury: 1996
Pár týdnů předtím navštívila Ivana Trumpová Československo a byla značně nervózní. Všiml si toho i její otec, když ji vyzvedával v Praze a překvapilo ho to, protože taková rozladěnost u jeho dcery zvykem nebývala. Teprve ve Zlíně se mu svěřila, že ji v hlavním městě sledovali pracovníci zastupitelského úřadu USA.
Američané si zjevně uvědomovali, že manželku Donalda Trumpa – v době zvyšující se angažovanosti jejího muže –nemohou v Praze nechat jen tak bez dozoru. Ve stejné době byla ovšem Ivana už napřímo požádána i o schůzku s pracovníkem československé bezpečnosti. Důvod je nabíledni: Donald Trump se stával veřejnou osobností, která se dala čím snadněji zaregistrovat i přes oceán.
V poznatku, který StB získala v říjnu 1988 se doslova uvádí:
„[…] sdělila, že jako manželka D. TRUMPA je v stálé pozornosti, neboť na manžela je vyvíjen tlak, aby kandidoval na úřad prezidenta USA. Z průběhu volebních bojů je jisté, že jakýkoliv její chybný krok by měl nedozírné následky pro pozici jejího manžela. Tento hodlá kandidovat na úřad prezidenta v roce 1996. V současnosti toto odmítl pro svůj nízký věk (41 let). Při své kandidatuře se chce stát výjimkou v amerických dějinách. Na úřad prezidenta chce kandidovat jako politicky nezávislá osoba. Není totiž členem strany demokratů ani republikánů, i když obě strany se ho snaží získat do svých řad. Přesto, že se to zdá být utopie, je D. TRUMP přesvědčen, že uspěje.“
A tak se vlastně jen mimoděk dozvídáme, že už na konci osmdesátých let 20. století pojal Donald Trump záměr kandidovat na prezidenta USA. V roce 1996 z toho sešlo. Sama Ivana o tom před časem listu New York Post řekla:
„Asi tak pět let před naším rozvodem přinesl Reagan nebo někdo takový Donaldovi dopis a řekl mu, že by měl kandidovat na prezidenta. Manžel o tom začal přemýšlet, ale potom přišel náš rozvod a najednou mě všechny americké ženy milovaly a Donalda nenáviděly. Kvůli tomu tehdy do politiky vstoupit nemohl, ale nikdy se tou myšlenkou nepřestal zabývat.“
Nejen kvůli tomu. Už v roce 1990 se navíc na veřejnost dostaly informace o tom, že miliardář má i vážné finanční potíže.
Do boje o prezidentský úřad tedy vstoupil o téměř tři dekády později.
Pravda, jako nezávislému kandidátovi mu to úplně nevyšlo. Anebo vyšlo?
Text byl zpracován v rámci výzkumného projektu ResearchWritercz. Celé znění textu, všechny zdroje a doplňující materiály poskytujeme na vyžádání, většinou jako součást placeného balíčku nebo reciproční služby.