Před téměř 200 lety naletělo několik tisíc Američanů a posléze i Evropanů na fake news / hoax o údajném objevu života na Měsíci. Newyorské bulvární noviny The Sun tehdy publikovaly senzaci, kterou můžeme stručně shrnout asi následovně:
S pomocí nejnovějšího teleskopu se na Měsíci podařilo objevit život. Měsíčňané vypadají trochu jako lidé. Mají však obrovská netopýří křídla. Spolu s nimi žije na Měsíci i množství roztodivných zvířat: například bizoni, kozy, jednorožci, dvounozí bobři bez ocasu a různí další živočichové. Díky dalekohledu mezinárodně uznávaného vědce nyní víme, že na Měsíci rostou stromy, jsou tam také oceány a krásné pláže s palmami. Vše, jak bylo vědeckým pozorováním zjištěno, bylo pro naše čtenářstvo pečlivě překresleno na přiložené kresbě.
Fotografie se teprve rodila. (Nejstarší dochované snímky pocházejí z let 1825–1839.) Bulvární The Sun proto reportáž doplnil »dokumentárními« litografiemi, které měly senzační objev »potvrzovat«. A masa lidí těm fake news zprávám a ilustracím skutečně uvěřila. Jak je to možné? Jak je možné, že tolik lidí tak snadno uvěří laciné dezinformaci?
Většina z nás má tendenci zprávám a jejich autorům důvěřovat
Série novinových článků, otištěná v bulvárním newyorském listu The Sun, měla všechny atributy, nezbytné pro úspěšnou zprávu: Byla šokující, působila vědecky, byla doprovázena ilustracemi a tak dále. Uvěřila by veřejnost takové zprávě i v současnosti, o téměř 200 let později?
Po pravdě řečeno to vyloučit nelze. Namísto litografických obrázků by článek samozřejmě musely doprovázet »věrohodné« fotografie z povrchu Měsíce. Většina čtenářů by ale nakonec fiktivní zprávě uvěřila z jiného důvodu: Stejně jako tehdy, ani dnes by si nedovedla představit, že autor článku může být tak drzý, že by si to celé vymyslel. Ale přesně to se ve skutečnosti stalo. Autor zprávy o životě na Měsíci byl podvodník a lump.
Čtenářům by k odhalení fake news moc nepomohla ani základní sada skeptických otázek:
» Je zdroj / autor článku skutečně relevantní?
Články tvrdily, že autorem objevu je všeobecně respektovaný vědec. Žel momentálně působil v divočině jižní Afriky, a tak se k objevu nemohl blíže vyjádřit. Jaká náhoda…
» Lze zprávu ověřit z jiných důvěryhodných zdrojů?
Nelze! Nikdo nemá odpovídající dalekohled, ani tak ideální pozorovací podmínky, jaké jsou na Mysu Dobré naděje v jižní Africe.
» Je nadpis zprávy manipulativní? Působí na emoce?
Ano, ale neodpovídá to snad tak grandióznímu objevu?
» Cílí článek na předpojatost, zaujatost, stereotypy a rychlé soudy?
Ne. Anebo ano?
» Obsahuje zpráva doložitelná fakta, nebo pouze názory a emoce?
Články tvrdily, že se jedná o vědecká fakta. Jak si to může řadový občan ověřit? Nijak. Musí svým novinám důvěřovat. Kdo si vypěstoval důvěru k bulvárnímu tisku, dostane, co mu patří.
Dnes by takovou fakenews nebo hoax vydavatel doplnil precizně zinscenovanými fotografiemi, možná i fingovaným videem, na kterém by promlouval údajný Sir John Herschel. Jeho obličej by byl samozřejmě uměle naklíčován a nadabován metodou deepfake.
Konspirační teorie
Podíváme-li se na charakter moderních konspiračních teorií, které dnes kolují po internetu, bláznivost mnoha z nich si s velkým měsíčním podvodem nezadá. Co například některé moderní konspirační teorie tvrdí?
- Američané na Měsíci nikdy nepřistáli,
- tunguzský meteorit byl ve skutečnosti experiment mimozemských civilizací,
- J. F. Kennedyho zabili mimozemšťané,
- planeta Země je dutá (případně placatá),
- očkování je jeden velký čipovací podvod atd.
Nelze proto vyloučit, že by i dnes fakenews ve formě inovovaného „měsíčního podvodu“ alespoň na pár měsíců uvěřila široká veřejnost. S takovou dávkou drzosti a prolhanosti veřejnost prostě příliš nepočítá.
Lidé na Měsíci (kritická reflexe z roku 1935)
Níže převzatý článek pochází z roku 1935 a shrnuje klíčové parametry celé kauzy z roku 1835. Zjevné překlepy jsme odstranili, dobové stylistické zvyklosti jsme za účelem srozumitelnosti upravili jen v několika nezbytných případech. Redakční vsuvky jsou vloženy do hranatých závorek. Jednolitý text jsme pro přehlednost rozdělili do několika odstavců.
Lidé na Měsíci byly »objeveni« před sto lety – [údajně] slavným anglickým astronomem Sirem Johnem Herschelem – v sensační zprávě amerického novináře, která vzrušila celý vzdělaný svět na oné [americké] straně oceánu. Způsobila mnoho veselosti i zlé krve a zůstala zapsána v análech vědy a novinářství pod jménem Great Moon Hoax (Velký měsíční žert – hoax je velké vystřelení [si] z veřejnosti, nehorázný apríl).
Dne 25. srpna 1835 byla skoro celá stránka z deníku New York Sun věnována popisu velkých astronomických objevů, učiněných Sirem Johnem Herschelem, členem Královské společnosti atd., [uskutečněných během] jeho pozorování na Mysu Dobré naděje, které, pravil list v úvodě, vystaví nesmrtelný pomník věku, v němž žijeme, a hrdě vyznamenají přítomnou generaci lidské rasy pro všechny budoucí věky.
Bylo-li básnicky řečeno o člověku, že hvězdy jsou dědičnými odznaky jeho královské důstojnosti jako intelektuálního vládce všeho tvorstva, může se nyní [lidstvo] ověsiti Zvěrokruhem s hrdějším ještě vědomím své rozumové svrchovanosti.
Šest dní vycházelo [na stránkách New York Sun] líčení, nejprve dalekohledu [údajně] nově vynalezeného Herschelem, kterým je možno rozeznati na Měsíci předměty menší [než] palec a potom věci, které novým dalekohledem uviděl. Herschelův vynález měl spočívati v transfusi umělého světla ohniskovým předmětem vidění, jinými slovy: Osvětlováním optického obrazu utvořeného v ohnisku dalekohledu mělo se dosíci takové jeho jasnosti, že bylo možno zkoumati jej mocným mikroskopem.
(Dnes ovšem ví každý sekundán, že by obrazu v ohnisku osvětlením pomohl asi stejně, jako kdyby osvětlil obraz promítnutý na plátně kina: Obraz by se ztratil.)
Použitím tohoto imaginárního vědeckého principu měl Herschel zjistiti na Měsíci zvířata jako ovce, buvoly a antilopy, a konečně okřídlené létající lidi, které nazval Vespertilio-homo (netopýří člověk). V některých krajích měsíčních zdáli se tito lidé vynikati značnou inteligencí, měli výstavné budovy, z nichž jedna se zdála [být] chrámem.
Články [deníku New York Sun] vzbudily takový zájem, že byly vydány v brožuře, jíž se [prý] za měsíc prodalo 60.000 výtisků; hned na to byla [brožura] vydána také v Anglii, Francii a Německu a dala nalítnouti mnoha lidem.
Mezitím Herschel skutečně konal cenná pozorování jižního nebe z Mysu Dobré naděje, kam si rok předtím přestěhoval z Anglie svůj velký dalekohled, a netušil, jak bylo zneužito jeho jména: Telegraf a rádio čekaly ještě na svého objevitele a pošta z Evropy do jižní Afriky trvala mnoho týdnů. Autorem tohoto velkého aprílu byl, jak se později ukázalo, novinář Richard Adams Locke (jenž se později stal šéfredaktorem N. Y. Sunu) a přestěhovaným francouzským hvězdářem [Jean-Nicolas] Nicolettem, který se prý chtěl pomstít slavnému svému kolegovi [François] Aragovi, jenž prý byl jedním z nepálených.
Dezinformace – proč vznikají a proč jsou úspěšné?
Co bylo podnětem pro vznik velkého měsíčního podvodu? Mamon, růst nákladu novin nebo prostě možnost to udělat…
A teď si uvědomme, že moderní dezinformátoři mají mnohem závažnější důvody ke klamání veřejnosti: Žijeme v chaotické době. Manipulací chtějí ovládat naše názory; usilují o rozdělování společnosti, propagování nesnášenlivosti vůči nejrůznějším minoritám, zpochybňování stávajících elit a autorit.
Jak s pochybnými informacemi (ne)pracovat
Znamená to, že už se vůbec ničemu nedá věřit? Určitě neznamená! Jak tedy postupovat, když nevíte, co si o nějaké „novince“ myslet, a nemáte nástroje na to, jak si údaje ověřit?
- Pochybné zprávy nepřeposílejte.
- Pokud se jedná o důležitou zprávu, která zároveň vyvolává pochybnosti, kriticky ji analyzujte.
- Pokud zprávu nelze ověřit, buďte k ní rezervovaní. Nezapojujte se do zbytečných diskuzí.
Základní sadu otázek pro odhalování hoaxů a fake news najdete v článku Postfaktická éra: hoax a fake news.