V pražské Valdštejnské jízdárně aktuálně probíhá výstava Petr Brandl – Příběh bohéma, připravená Sbírkou starého umění Národní galerie Praha. Z Brandlovy tvorby je k vidění několik doposud nevystavovaných oltářních pláten. Ještě zajímavější je však jeho portrétní tvorba a žánrové obrazy. Počin Národní galerie je o to významnější, že poslední velká Brandlova prezentace v tuzemsku proběhla před víc jak půl stoletím – roku 1969.
Výstava měřená objektivem výstavnických zvyklostí
U vzniku několika výstav jsem se už nachomýtl a tleskám způsobu jakým byla připravena koncepce a výklad Brandlovy výstavy. Návštěvník zde paralelně sleduje děje dva:
1) Vystavovaná malířská díla,
2) běh Brandlova života.
Výstava tak dává šanci i absolutním uměleckým analfabetům. Detaily z Brandlovy umělecké tvorby jim možná uniknou, skrze lidské příběhy a historické souvislosti však objeví jiné zajímavosti. Viz třeba článek Petr Brandl – nezodpovědný mistr, který si myslel, že mu všechno projde.
Méně (textu) je i v tomto případě více
Pozitivním faktorem výstavy je také úměrné množství doprovodného textu. Na mnoha výstavách totiž dodnes přežívá trend, založený na mylném předpokladu, že čím obsáhlejší jsou komentáře, tím lépe. Autoři Brandlovy výstavy šli opačným směrem, a to je dobře.
Moderní vystavovatelé tak vlastně Brandlovu životu dodávají řád, jaký si on sám na svého života úplně vytvořit nedokázal. Návštěvník se nemusí ztrácet v množství zbytečných detailů. Stručný text je vodítkem k pochopení hlavních souvislostí a nechává dostatek mentálního prostoru na osobní prožitek a přemýšlení.
Exponáty jsou výborně nasvíceny. Ty nejcitlivější s předepsanou maximální intenzitou 25 luxů. Světla tak podtrhují atmosféru a umocňují zážitek.
Součástí výstavy jsou i doplňkové edukativní a badatelské materiály.
Co Čech, to bohém. – A Bohemian, is a Bohemian
Drobnou obavu mám jen z jedné věci: Dvojjazyčný název „Příběh bohéma • The Story of a Bohemian“ zní pro Čecha vtipně. Na západ od nás je však „Bohemian“ synonymem pro slovo „Čech“. Cizinec si tak může snadno položit otázku, zdali ta Brandlova nezodpovědnost nebyla substancí veškerého místního obyvatelstva. Zdali prostě neplatí: Co Čech, to bohém. – A Bohemian, is a Bohemian.