V následujícím textu pokračujeme analýzou aktuálního stavu kdysi slavné Foglarovy Dvojky – Hoši od Bobří řeky, jak byla diskutována na XXXVI. kolegium Akademie Jaroslava Foglara. Text navazuje na předešlou první (úvodní) a druhou část.
Druhá výtka přítomných pamětníků se týkala údajného úbytku členů, neřkuli boje o holý život samotného oddílu. Jak již zmíněno, Vitinger se už ke slovu příliš nedostal. Ovšem i jiní přítomní potvrzovali, že udržet dnešní mládež uvnitř skautingu je obtížné. To i přesto, že mladí vedoucí se často snaží oddílovou činnost maximálně omezit na různé adrenalinové hry. Dvojka tedy není výjimkou, byť během večera zazněly i hlasy, že viníky tohoto stavu jsou mladí vedoucí posledních dvou desetiletí.
Relativizace morálních hodnot
Někteří z přítomných při svém rozohnění nad mizejícími tradicemi snad trochu přehlédli celkový morální relativismus, který prostupuje všemi složkami současné společnosti. Nejde jen o mizející tradice foglarovského světa, ale o naleptávání tradičních hodnot celkově. Liberální společnost jakékoli hodnoty stírá. Mladí lidé tak mají jen malou motivaci podle nějakých hodnot žít. Na jednu stranu je současným dětem a mládeži k dispozici široké spektrum organizací zaměřených na volnočasové aktivity, sport či zážitkovou pedagogiku. Na druhou stranu jsou současné děti a mládež vystaveni mimořádně zhoubným vlivům morálního úpadku, jak to ve své knize naznačuje i Miloš Dvorský.
Na setkání Akademie zazněl dokonce názor jednoho z přítomných, aby činnost Dvojky byla ukončena v následujícím roce u příležitosti svého 100 jubilea! No, neznělo to zrovna jako nadsázka. Právě takové úvahy však Vitinger v závěru označil za doklad zvrhlosti, kam až se dostala myšlenka Foglarovy Dvojky. Cílem by podle něj měla být výchova dětí, nikoli prázdné udržování tradic a póza ukončování kultovního oddílu.
Současná mládež?
Ať už se jedná o současný Skauting, Pionýr, Asociaci TOM (Asociaci turistických oddílů mládeže), Asociaci Křesťanských Sdružení Mládeže (AKSM), Českou radu dětí a mládeže (ČRDM), Zálesáky, Českou tábornickou unii, Ligu lesní moudrosti (Woodcarft), KONDOR – konfederaci nezávislých či jiná podobná sdružení a organizace, žádná z nich nedokáže podchytit zájem mladých tak, jako se to dařilo jejich předchůdcům minulosti. Ani tehdy to nebylo ideální. Dnes si však liberalizace a všeobecný úpadek hodnot vybírají svou daň i v tomto odvětví.
Ve skautské výchově nejsou vidět výsledky, jež by měly být po dvaceti letech od pádu komunistického režimu vidět, říká Jiří Zachariáš (Pedro), který Dvojkou prošel jako kluk a později v ní působil i jako vedoucí. Nikde nevidí kladný výsledek skautské výchovy. I on však uznává, že problémem jsou nejen někteří skautští činovníci, ale také celkově špatný stav celé společnosti.
Zájemcům o další informace k problematice vývoje společenských a výchovných trendů doporučujeme k přečtení poslední dvě kapitoly knihy Miloše Dvorského Mýtus zvaný Stínadla.
Doplňující informace
Akademie Jaroslava Foglara (AJF) je neformální sdružení příznivců Foglarova díla, kteří se pravidelně setkávají nad literárním a výchovně-pedagogickým odkazem tohoto spisovatele. Od roku 2008 pořádá AJF pravidelná setkání s tematickým zaměřením na vybrané badatelské okruhy. V podobném duchu probíhají i studijní výpravy AJF na místa spojená s Foglarovou činností.
Skaut je doslova zvěd, průzkumník, pozorovatel (z angl. scout), takže se za něj v podstatě může označovat kdokoli, kdo je svou činností nějak spjat s průzkumnou činností v terénu či v přírodě. Nejde tedy o pobyt v přírodě pro samotný pohyb (rekreace, tramping apod.), ale o prostředek k nějaké účelové činnosti nebo výuce.