Přepis dobového novinového oznámení.
V Praze a na venkově po zprávě o sarajevském atentátu…
Národní listy, 30. 6. 1914
Kromobyčejně mimořádné vzrušení, nastalé v Praze v neděli odpoledne ha zprávy o usmrcení následníka a jeho choti, průběhem včerejška ještě zmohutnilo. Po celý sváteční den poskytovaly ulice města obraz nesmírného zájmu obecenstva o tisk, jehož zvláštní vydání několikrát byla za den opakována.
Rozneseno statisíce výtisků časopisů a před závody novinářskými kupili se po celý den lidé, sledující zprávy o podrobnostech sarajevského atentátu. Závod náš byl od časného jitra až do pozdních hodin nočních obléhán zástupy, které dvojí zvláštní vydání v ohromném nákladu dvou set tisíc rozebraly.
Nemenší zděšení způsobily zprávy o atentátu na venkově. Jak se nám z různých stran sděluje, byly první, nejasné a neurčité zprávy přijaty s jistou nedůvěřivostí. Pouze v městech, spojených telefonicky, opatřena ještě v neděli podrobnější sdělení, v ostatních končinách teprve zvláštní vydání časopisů potvrzovala nedělní sporé informace. A vzápětí na znamení hlubokého smutku vyvěšeny černé prapory na veřejných budovách a slavnosti a produkce odřeknuty, a pokud byly prováděny, okamžitě přerušeny.
V Praze se všech veřejných budov vlají smuteční prapory.
Přečetní Pražané vzpomenuli, že před 14 dny naskytla se jim vzácná příležitost, spatřili následníka Františka Ferdinanda v jeho nádherném sídle Konopišti. Po tři dny dovolil volnou návštěvu příslovečně krásného sadu a s velikým zalíbením následník se svoji chotí procházel se mezi obecenstvem, které jim projevovalo hold hluboké oddanosti a vděčnosti. A za necelých 14 dnů nadešla katastrofa, působící dojmem nejvýš zdrcujícím.
Dojmy z Prahy
Národní politika, 30. 6. 1914
Těžký a skličující dojem zprávy o sarajevském zločinu, která v neděli ohromila celou Prahu, byl patrný ještě včera. Všecky události byly zatlačeny stranou a o ničem jiném se nemluvilo nežli o neštěstí, které opět stihlo panovnický rod a zejména stařičkého mocnáře, který určením osudu musí vypiti kalich utrpení až na dno. Včera ráno se v Praze jen četlo. Na ulici nebylo chodce, aby nedržel v ruce noviny. Před redakcemi denních listů byl celé dopoledne stálý nával obecenstva, které dychtivě očekávalo, budou-li vyvěšovány nějaké bližní zprávy, či vyjde-li snad ještě nové zvláštní vydání novin s novými zprávami. Ještě během dopoledne byly v Praze a na předmostích vyvěšeny na všech veřejných budovách, školách a úřadech a také na četných soukromých domech černé prapory.
