Panu Jaroslavu Weissovi jsme pomáhali uspořádat pozůstalost jeho zesnulé manželky, paní Haliny Weissové. Vedle samostatného sborníku vznikla posléze i možnost uspořádat ještě samostatnou výstavu.
Zdroj fotografií: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě
Včerejší vernisáž výstavy děl české animátorky Haliny Weissové se těšila hojné účasti návštěvníků. Retrospektivní výstava by nemohla vzniknout bez velkorysosti Ing. Jaroslava Weisse a nadstandardního zájmu ředitelky Mgr. Hany Novákové. Úvodním slovem celé dílo představila profesorka Libuše Čihařová. Všem patří velký díl za realizaci.
Halina Weissová a česká animátorská škola
Halina (Vratislava) Weissová se narodila v roce 1929 v Plzni. Její výtvarná pozůstalost se díky velkorysosti pana Weisse a paní ředitelky Novákové vrátila zpět do Čech, odkud pocházejí počátky výtvarné tvorby autorky. Po absolvování výtvarné školy grafické jsme téměř současně nastoupily do studia Bratři v triku, které po roce 1945 založil spolu s ostatními nadšenci Jiří Trnka.
Studio Bratři v triku bylo jedna velká rodina. Všichni jsme svou práci milovali a když jsme právě neanimovali, byli jsme společně na nějaké kulturní nebo sportovní akci, kreslili jsme v Zoo nebo v přírodě. Fázování a později hlavně animace nás obě naprosto okouzlilo. Rozhýbat kresbu a vdechnout jí život, bylo pro nás fascinující.
Halina Weissová začínala ve studiu jako fázařka na krátkých animovaných filmech a seriálech. Díky svému velkému talentu a píli se brzy vypracovala na pozici žádané animátorky. Animovala na filmech Eduarda Hofmana, Václava Bedřicha, Zdeňka Milera a dalších. V roce 1959 přijel do Prahy americký režisér Gene Deitch, aby zde ve studiu Bratři v triku režíroval pro americkou společnost Rembrandt Films krátké kreslené filmy a seriály. Studio se rozdělilo a část animátorů začala pracovat na americké zakázce.
Zdroj fotografií: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě
Mezi nimi i Halina Weissová. Podílela se na př. na seriálech Pepek námořník, Anatol, Tom a Jerry, Krazy Kat (úmyslně K) Nudník a také na krátkých filmech Streganona, Munro (film získal Oskara), How to live with neurotig Dog a dalších. V roce 1968 odjela Halina Weissová animovat do Mnichova, kde ji překvapily události 21. srpna a následovala emigrace do Švýcarska.
Výstava v Havlíčkově Brodě představuje výběr z více než 12ti set kreseb a obrázků, které Halina Weissová ve Švýcarsku vytvořila během svého působení mezi lety 1968–2015. Práce vznikaly jednak v rámci jejího zaměstnání v různých reklamních agenturách, filmových ateliérech a později jako svobodná výtvarnice realizovala zakázkové práce a také tvorbu pro sebe samu a své blízké.
Vystavené práce zahrnují ilustrace, volnou tvorbu, charakteristiky přísloví, storybordy pro krátkometrážní filmy, reklamní letáky a vánoční přání.
Při vší své výtvarné činnosti našla Halina Weissová ještě dostatek času pro malé i velké cesty po čtyřech kontinentech. Věnovala se sportovním aktivitám, zejména lyžování. Podnikala horské a ledovcové túry. K jejím kulturním zájmům patřily především návštěvy koncertů klasické hudby, divadel a výstav.
Libuše Čihařová