I sladký příběh může mít hořký konec. Životní osudy geniálního výtvarníka, jakým byl Zdenek Rykr, je toho příkladem. Kávové dobrotě jménem Kofila dal nadčasový vzhled. Svůj tvůrčí život však dobrovolně ukončil pod koly železničního vlaku. Rozsáhlá výstava Rykrovy tvorby probíhá v těchto dnech v pražském Veletržním paláci.
Pražský Veletržní palác hostí až do konce srpna 2016 nádhernou výstavu Zdenek Rykr a továrna na čokoládu.
Zdenek Rykr (1900–1940) byl český malíř, ilustrátor, žurnalista a scénograf. Českou průmyslovou propagaci ovlivnil jako málokdo. Ač od jeho smrti letos uplynulo už 76 let, s tvorbou Zdenka Rykra se každý z nás setkává téměř každý den. – Tedy pokud chodíte nakupovat a přinejmenším na pár sekund okem zavadíte o pult s čokoládovou tyčinkou Kofila, Studentskou pečetí či jinými pamlsky značky Orion. Na každém z těchto obalů totiž najdete kus z Rykrovy grafiky. – A to byl Rykr, pěkně prosím, grafický autodidakt!
Obaly pro čokoládovnu Orion-Maršner
Psal se březen roku 1921, když respektovaná čokoládovna Orion-Maršner uzavřela smluvní spolupráci s mladým výtvarníkem Zdenkem Rykrem. Leckoho mohlo překvapovat, že Rykr i přes své mládí získal u Orionu smlouvu exkluzivní. Firma se totiž zavázala, že během spolupráce s ním nebude návrhy obalů poptávat u nikoho jiného. Už během několika prvních týdnů se ukázalo, že pro úspěšný marketing pražské čokoládovny bude Zdenek Rykr představovat přínos doslova revoluční.
Už v červnu 1921 představil Orion své nové logo ve tvaru papírového kornoutu plného bonbonů (v té době obvyklá forma balení pro bonbony). A ke stejnému dni se objevila i slavná čtyřcípá hvězda Orion. V ní Zdenek Rykr zkombinoval hned několik uměleckých atributů: Značkový název společnosti (hvězda Orion) ztvárnil šikovným spojením čtyř papírových kornoutů, geometricky do sebe zasazených tak, že vytvářejí dokonalý kubistický vzor.
Pak přišel rok 1923 a s ním obal čokolády Kofila. Prvotřídní kombinace exotických dálek kávové barvy a postava sedícího tureckého mouřenína. Čokoláda Kofila, jak ji znaly a znají generace spokojených konzumentů.
Firemní znak hvězdy Orion ve tvaru čtyřcípé hvězdy i obal čokoládové tyčinky Kofila procházely sice během následujících desetiletí průběžným vývojem, nikdy však nezapřely svůj původ a dodnes se od původních Rykrových návrhů nijak výrazně nezměnily. Zůstalo dokonce i Rykrovo provazcové písmo nápisu Orion.
Nejen Kofila: Zdenek Rykr, práce pro marketing a privátní tvorba
Výstava v pražském Veletržním paláci se však ani zdaleka nesoustřeďuje jen na Rykrovy avantgardní marketingové práce pro Orion, jakkoli jich bylo požehnané množství. Návštěvníci si mohou prohlédnout velký počet reklamních plakátů a obalů, které Zdenek Rykr vytvářel i pro řadu dalších meziválečných českých podniků.
Zdroj: Repro z výstavy.
Za všechny zde uveďme reklamní plakáty pro firmu PALABA, tedy pro elektrotechnickou továrnu Jaroslava Pály ve Slaném, dále reklamy pro vozy značky Škoda, reklamní poutače pro firmu Mikrofona, obal zubní pasty Zuběna, propagační plakáty pro kolínskou petro-olejářskou rafinerii, dále reklamy pro Čedok, kávu Kulík, sodovkárny Dr. Zátka a mnohé další. A současně s tím pracoval po celou dobu i pro Orion.
Jako zručný kreslíř a karikaturista se Rykr také podílel na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, které si často ilustroval, redigoval časopis Domov a svět nebo Čokoládový svět. Také v tomto ohledu probíhající výstava odhaluje Rykrovu tvorbu v celé její šíři a pestrosti.
Velký prostor tvůrci výstavy zároveň věnovali i Rykrově mimoreklamní tvorbě. Tvořil expresionisticky, realisticky, kubisticky, ale také v duchu novoklasicismu, smyslového realismu, neofauvismu, abstrakce a samozřejmě i surrealismu. Vytvářel koláže i asambláže, rovněž plastiky a objekty.
Návštěvníci výstavy si mohou prohlédnout i několik personálních dokumentů, včetně materiálů souvisejících s Rykrovou sebevraždou. Bylo 15. ledna 1940 dopoledne, když jistý povozník zahlédl na železniční trati Praha-Plzeň u benzinové stanice na Zlíchově zle poničenou mrtvolu muže. Pozdějším vyšetřováním bylo zjištěno, že krátce předtím byl dotyčný spatřen, jak se prochází podél trati. Dle osobních dokumentů, nalezených v kapse usmrceného, byl v zesnulém zjištěn PhDr. Zdenek Rykr.
O jeho motivech se nic konkrétního zjistit nepodařilo. S ohledem na dobové souvislosti se usuzuje, že si citlivý umělec možná sáhl na život v zoufalosti, důsledkem okupace republiky. Nikdy to však nebylo nijak doloženo.
Zdenek Rykr a továrna na čokoládu
- Autor výstavy: Vojtěch Lahoda
- Kurátorka: Lenka Pastýříková
- Veletržní palác, Praha-Holešovice
- Ve spolupráci: Regionální muzeum v Kolíně a organizace CEKUS Chotěboř, Městské muzeum