ResearchWriter.cz • Rešerše a psaní
Historickému bádání dáváme praktickou hodnotu.
Tak vida, dokonce až v Bavorsku si všimli, že jsme v nakladatelství NZB nedávno vydali slavný román Maxe von der Grüna. V těchto dnech uplynulo 90 let od spisovatelova narození. Redaktor deníku Nordbayerischer Kurier udělal v návaznosti na to krátké interview s vydavatelem českého překladu knihy Dva dopisy Pospischielovi, nakladatelem Číst více…
Vítání občánků do života bylo programově zavedeno jako náhrada za křty v tradičních církvích. Komunistické úřady se tuto slavnost snažili zavést nejen v Československu, ale také v Německé demokratické republice, v Maďarsku a v dalších zemích. Článek volně navazuje na nedávný rešeršní text Iniciační rituály: Jak vznikla marketingová tradice křtít Číst více…
V rámci rešerší ke knize o Herbertu Lomovi byl pro nás překvapivým zjištěním příbuzenský vztah mezi rodinou Karla Schluderpachera a rodem Merrellů (sic), pocházejících z tehdejší Haliče (dnes Ukrajina). – Konkrétně příbuzenský poměr s rodinou Zdeňka (Zdislava) Merrella z pražského Smíchova, respektive z Královských Vinohrad. Tohoto muže, v té době Číst více…
Česko-britský herec Herbert Lom je podle všeho nejslavnějším zástupcem rodu Kuchačevičů ze Schluderpacheru. Narodil se v Praze na podzim roku 1917, takže pro první měsíce svého života ještě stihl být poddaným rakousko-uherského císaře Karla I. Jako šlechtická rodina se ale Herbertovi rodiče nijak výrazně neprezentovali. Po Číst více…
Max von der Grün, mezinárodně uznávaný německý spisovatel a člen PEN klubu, vzpomíná na své dětství, které prožil na Tachovsku. – V pohnuté době třicátých let 20. století, kdy nacistická ideologie měnila dějiny i charakter lidí. Max von der Grün vzpomíná na pohnuté události té doby Číst více…
Kniha Vojáku Vladimíre…, vydaná péčí nakladatelství NZB, posloužila jako důležitý zdroj pro jednu z přednášek na akreditovaném vzdělávacím programu Národního institutu pro další vzdělávání. Spoluautor publikace byl do projektu zároveň přizván jako konzultant. Akreditovaná vzdělávací konference pořádaná Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského (NPMK) Číst více…
V roce 1947 napsal levicový novinář František J. Kolár (1919–1984) otevřený dopis Ferdinandu Peroutkovi. Veřejně zkritizoval předválečnou Přítomnost za protikomunistické postoje a samotného Peroutku obvinil z nedostatečné osobní statečnosti a morální pevnosti. Spolu s tím prohlásil, že do koncentračního tábora se Peroutka nedostal za kdovíjakou ilegální činnost.[1] Zavřen Číst více…
Peroutka nebyl ani v nejmenším kolaborant, jak se nyní někteří snaží naznačovat. Přesto se jaksi nabízí otázka či výtka: Přesto všechno – už jen ten název: Hitler po lidské stránce… Jak tomu správně rozumět? Generacím, které pro hrůzy holocaustu prakticky přestaly používat jméno Adolf, musí Číst více…
Veřejná debata k otázce, zda jsou intelektuálové schopni v krizových situacích selhat (o tom snad nikdo soudný nepochybuje), se v několika posledních dnech proměnila v hledání důkazů pro, nebo proti Peroutkovi v období okupace. Internetem začaly kolovat články z revue Přítomnost konce třicátých let, kdy ji Peroutka řídil. Doposud ale Číst více…
V souvislosti s výročím 70 let, které uplynuly od osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětim, a také od konce druhé světové války. se v médiích opět o něco častěji objevuje slovo holocaust, případně holokaust. Někdy tento pojem bývá definován jako zápalná oběť. Taková definice je však s ohledem na podstatu Číst více…